Proč jíst hmyz
Mnozí z nás se při představě pojídání hmyzu ušklíbnou a vzhledem k naší kultuře a přístupu, v jakém jsme byli vychovaní, je to pochopitelná reakce. Čím více však zabrousíme do informací o potravinách vyráběných z hmyzu, tím více pádných argumentů, proč je zařadit do jídelníčku získáme.
Hmyzí potraviny a jejich hlavní výhody
- Stejná kvalita proteinu jako z nejlepšího hovězího
- Komplexní protein - kompletní esenciální aminokyseliny
- Obsah vlákniny prospěšné pro naše tělo
- Lepší stravitelnost oproti proteinu z masa nebo sóji
- Minimum nezdravých tuků oproti hovězímu nebo vepřovému
- Obsah zdravých tuků omega-3 a omega-6
- Obsah mikroživin jako železo, vápník, zinek nebo vitamín B12
- Minimální dopad na životní prostředí
- Žádné riziko nemocí jako prasečí chřipka nebo nemoc šílených krav
- Chov hmyzu zúrodňuje půdu
- Ideální varianta pro alergiky na ořechy, sóju nebo laktózu
- Neutrální chuť
A to je jen stručný souhrn toho nejpodstatnějšího. Pokud tato témata rozebereme více do hloubky, přidaná hodnota je skutečně do očí bijící.
Hlavní rozdíly mezi hmyzem a ostatními hospodářskými zvířaty
Uhlíková stopa, která vzniká živočišnou výrobou je velkým tématem již několik let. Chovná zvířata konzumují obrovské množství sóji a obilovin, kdy sója bývá často dovážena z daleka, což je samo o sobě pro životní prostředí špatné, nemluvě o jejím dopadu na ekosystém. O tom si povíme později.
Hmyz se živí zbytky rostlin a jako vedlejší produkt vytváří frass, kompost, organické hnojivo chcete-li. Více naturalisticky řečeno, místo aby produkoval spoustu odpadu, zúrodňuje půdu živinami, které vyloučí a navíc odpad z obilovin a rostlin využije jako potravu.
Minimální spotřeba vody je dalším skvělým příkladem nenáročnosti chovu hmyzu. Například oproti krávě se uvádí až 2000× menší spotřeba vody, a to už není zanedbatelný rozdíl. Hezkým příměrem je, že na 1 steak padne stejně vody jako na 10hodinovou sprchu. Představujete si, kolik steaků je v balení proteinu, které máte doma?
Etika je jistě významným faktorem při zvažování, který protein užívat nebo zda vůbec zařadit maso do svého jídelníčku. Zabíjení zvířat a hmyzu se věřte nebo ne, velice výrazně liší. Věděli jste například, že hmyz nemá centrální nervový systém a tedy nevnímá bolest jako zvířata nebo my? Pro usmrcení hmyzu se využívá takzvaná přirozená hibernace způsobená mrazem, která připomíná přírodní proces, který čeká každý hmyz v zimě.
Proč je lepší cvrček nebo larva než sójový bob
Jak už bylo zmíněno výše, sója není ideálním řešením, ač se to na první pohled zdá. Její pěstování má totiž velký dopad na životní prostředí, a to zejména z důvodu ohrožení deštných pralesů i vzácným druhů zvířat. V neposlední řadě pak i obyvatel. Sóju konzumujeme pouze ve fermentované podobě, kdy fermentací dochází k rozkladu nevhodných látek a fytátů.
Sójové plantáže mají velkou zásluhu na ústupu unikátních biotopů jako nejbohatší savany na světě nebo Amazonského pralesa, který se kvůli jejímu pěstování kácí, což způsobuje celosvětové problémy se skleníkovými plyny.
Pěstování sóji stojí také za znečišťováním vodních toků různými insekticidy, fungicidy a umělými hnojivy, které se díky rozprašování letadly dostávají i do ovzduší. O tomto tématu najdete nespočet článků, filmové dokumenty a další materiály, kterých je doslova plný internet.
Ideální volba pro vaše tělo i naši planetu
Zatímco rostlinné a živočišné produkce v mnoha ohledech ohrožují naši planetu, cvrčci a larvy zpracovávají nevyužitý bioodpad v protein, vytvářejí při svém růstu vedlejší produkt, kterým je frass, což je organické prémiové hnojivo a jsou chování i zpracovávání v podmínkách, které souvisí s přírodním procesem.
Při jejich chovu vzniká 100× méně skleníkových plynů a z čajové lžičky červích vajíček vznikne až 100 kg proteinu. Jistě vás proto nepřekvapí, že stále více lidí považuje konzumaci hmyzu za budoucnost potravinářského průmyslu.