Proč vyměnit ryby za hmyz aneb Drancování oceánů a ekologický dopad
Ve druhé polovině 20. století začal být rybolov skutečným ekologickým problémem a představa o nevyčerpatelné zásobě potravin z moře se rozplynula. Momentálně jsou některé druhy ryb na pokraji vyhynutí, spousta úlovků jde do odpadu a to jsou jen dva z mnoha problémů zvyšující se poptávky po rybím mase. Jaké je řešení? Zvolme nutričně bohatou, ale udržitelnou alternativu.
Pár faktů o důsledcích rybolovu
Světová organizace pro výživu a zemědělství známá pod zkratkou FAO zveřejnila odhad, že 53 % ryb lovíme na hranici jejich reprodukční kapacity. Zhruba 32 % druhů ryb už je přeloveno a zdroje jsou tak vyčerpány. Je tedy poměrně jisté, že spotřebováváme více ryb, než jich přirozeně dorůstá. Některý druhy jsou již na pokraji vyhubení. Přibližně 3/4 úlovků se vyhodí jen proto, že se dostaly do sítí k těm žádaným. Spousta mrtvých ryb, korálů a dalších živočichů tak skončí zpátky v moři bez využití. 50 % mořského dna Černého moře do hloubky 100 metrů trpí výrazným oděrem vlečnými sítěmi.
Dopad rybolovu na ekologii
ČT 24 v roce 2021 zveřejnila informaci, že rybolov pomocí vlečných sítí způsobuje stejné emise oxidu uhličitého jako letecká doprava. Rybářské lodě tedy nejen poškozují ekosystémy na dně moře tím, jak vlečné sítě přeorávají mořské dno, ale studie dokazuje, že uvolňují opravdu výrazné množství CO2, které se dostává do ovzduší, ale také okyseluje oceán. Mořské sedimenty jsou největším skladištěm uhlíku na světě.
Populární britský deník The Guardian v roce 2020 vybízel k vyřazení ryb z jídelníčku, abychom zachránili mořský život. Populace ryb jako tresky, makrely nebo tuňák prudce klesají. Spousta rybářských lodí navíc loví bez povolení a díky tomu si přijdou na větší výdělky. Je to konec konců byznys a ten se dá zastavit jen ubývající potřebou nakupujícího. Z mnoha médií tedy zní, že všude zmiňované plasty jsou mnohem menším problémem než zvyšující se konzumace ryb.
Proč zařadit hmyz do jídelníčku na místo ryb
Chov hmyzu podléhá přísným evropským směrnicím. Na naší farmě hmyz krmíme starými jablky nebo jinými zbytky rostlin, které by jinak skončili v odpadu a jako vedlejší produkt, který hmyz vylučuje, vzniká frass, což je organické hnojivo. Takže hmyz v podstatě přeměňuje odpad na výživu pro rostliny a zároveň na komplexní protein, který je velice důležitou součástí lidského jídelníčku. Oproti tomu ryby jsou často lákány na rozemleté živočichy, které jsou pro tento účel loveny a sbírány.
Stejně jako ryby, i hmyz je bohatý na nasycené mastné kyseliny Omega 3 a 6, na vitamíny, minerály a především na již zmiňovaný protein. Právě v hmyzu se nachází komplexní protein, který obsahuje všechny esenciální aminokyseliny a přispívá tak k naší imunitě, kvalitě spánku, správnému fungování těla, spalování a růstu svalů.
Oproti lovu ryb má hmyz v podstatě minimální dopad na životní prostředí. Vzniká při něm naprosté minimum skleníkových plynů, spotřebováváme výrazně méně vody než u jiných hospodářských zvířat a neohrožujeme vzácné podmořské ani suchozemské biotopy.
Dalším argumentem je určitě etika. Jistě jste již zahlédli záběry nebo fotografie obrovských hromad ryb a mořských živočichů v sítích, umírání ryb na palubách rybářských lodí a vyhazování mrtvých živočichů zpět do moře. Hmyz je oproti tomu uváděn podchlazením do přirozené hibernace, ke kterému dochází pravidelně i v přírodě.
Chcete s jedlým hmyzem začít, ale nevíte, po jakém produktu sáhnout? Máme pro vás tipy pro začátečníky i pokročilé hmyzí jedlíky.