Máme řešení zvyšující se spotřeby masa a jejího dopadu na životní prostředí
Není žádným tajemstvím, že rostoucí spotřeba masa je obrovským problémem pro naši planetu. Studie z posledních let upozorňují, že potravinářský průmysl zodpovídá za dvě třetiny globální spotřeby sladké vody a za čtvrtinu emisí skleníkových plynů. Vzhledem k pokračujícímu růstu světové populace je tedy nezbytné změnit způsob produkce potravin. Víme, jak na to.
Zhruba 80 % zemědělské půdy, ať už přímo či nepřímo, využíváme k produkci masa. Studie uvádí, že pouhé nahrazení hovězího masa kuřecím může snížit emise oxidu uhličitého při výrobě masa na polovinu a spotřebu vody o téměř 30 procent. Představte si, o kolik by se situace zlepšila, kdybychom maso nahradili hmyzem. Například chov cvrčků spotřebovává až 2000krát méně vody než je tomu u dobytka, má daleko menší nároky na krmivo, kdy dokonce využívá zbytky rostlin, které by se jinak vyhodily. Navíc produkuje tzv. frass, což je prémiové hnojivo, které se dnes hojně využívá.
Jak může cvrček zachránit naši atmosféru
Chov hospodářských zvířat jako dobytek nebo drůbež představuje jedno ze tří top ohrožení životního prostředí. Tato zvířata produkují více skleníkových plynů než celosvětová doprava. Dochází tak k emisím metanu, amoniaku a oxidu uhličitého.
Pro představu metan zůstává v atmosféře až 15 let a velmi efektivně pohlcuje teplo, tím pádem je vliv na globální oteplování obrovský. Amoniak v atmosféře navíc způsobuje okyselení a nadměrné uvolňování fosforu a dusíku do ekosystému. Oproti tomu cvrček nebo larva vylučuje naprosté minimum skleníkových plynů a jejich zařazení do jídelníčku by mělo neuvěřitelně velký dopad na tento ekologický problém.
Další důsledky zvyšující se spotřeby masa
Jak už bylo zmíněno v úvodu, chov běžných hospodářských zvířat rapidně zvyšuje spotřebu úrody, úrodné půdy a pastvin. Kvůli vylučování amoniaku pak přicházíme o půdu i z důvodu erozí a dezertifikace.
Studie dokazují, že zhruba třetina vyprodukovaného masa je v důsledku neefektivního sklízení či logistiky likvidována. To je obrovské plýtvání, které souvisí s náročností a náchylností masa na udržení čerstvosti. Oproti tomu třeba cvrčka uvedeme do přirozené hibernace podchlazením, produkt se prakticky vysuší a je tak mnohem snazší na expedici a udržení kvality.
Pravidelné pochutnávání si na mase také zvyšuje naši rezistenci na antibakteriální a antivirové léky, časté zařazování hovězího nebo vepřového do jídelníčku souvisí s dalšími zdravotními neduhami jako vysoký tlak, cholesterol a samozřejmě jde o poměrně tučné potraviny. Je tedy nutné zmínit i obezitu, která je v naší společnosti také velkým strašákem.
Hmyz je běžnou potravou v mnoha zemích, u nás jde pouze o návyky
Pokud jste někdy zvážili vegetariánskou nebo veganskou stravu z hlediska zdraví nebo etiky, je hmyz ideálním kompromisem, protože kvůli absenci nervového systému necítí bolest a usmrcuje se podchlazením, ke kterému dochází i v přírodě. Hmyz obsahuje minimum tuku, ale je bohatý na kvalitní a komplexní protein, vitamíny, aminokyseliny, minerály nebo omega 3 a 6 mastné kyseliny.
Hmyz můžete do jídelníčku přidat v rozemleté podobě nebo rovnou jako mouku, kdy v podstatě nevíte o tom, že jíte hmyz. Jeho chuť se přirovnává k praženým oříškům a ve velké části světa už je jedlý hmyz naprosto běžnou potravinou odedávna. U nás jde v podstatě pouze o nezvyk a jak se říká, člověk si zvykne na všechno, obzvlášť, když je k tomu tolik důvodů. Nemyslíte?
Vyzkoušejte naše produkty a pomozte tím nejen svému zdraví, ale i naší planetě. Čím začít a co se vlastně z hmyzu vyrábí? O tom se dočtete v našem článku Jedlý hmyz pro začátečníky a pokročilé.